Potřeba obrácení tváří v tvář marnosti světa

Lukáš 15,11-24

• Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny.
  Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění.
  Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.

• A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
  Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
  A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
  Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
  Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
  Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
  I vstal a šel k svému otci.

• Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
  Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem. ‘
  Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
  Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
  protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
  
  

 Český ekumenický překlad

Dopis Boží otcovské lásky naleznete zde.

více na stránkách https://www.fathersloveletter.com